E-mail: lanovka.pancir@seznam.cz
Tel. +420 724 332 875
Vrcholek hory Pancíř (1214 m.n.m.) odedávna lákal turisty svou výhodnou polohou nad špičáckým nádražím, nádherným výhledem na hřeben Jezerní hory, Velký Javor a za příhodných podmínek i vzdálené alpské velikány. Již v roce 1880 zde Rakouský turistický ruch nechal zbudovat jednoduchou vyhlídkovou konstrukci, ta se však ani nedožila konce století. V květnu roku 1923 Klub československých turistů přijal rozhodnutí vybudovat na vrcholu řádnou turistickou chatu s nízkou rozhlednou. Projekt vypracoval architekt Janovský z Klatov a železnorudský stavitel Kuchler ji za pouhých pět měsíců vystavěl. Chata pojmenovaná po Jaroslavu Mattušovi, propagátoru šumavské turistiky, byla slavnostně otevřena 28. září 1928.
Od špičáckého nádraží k chatě však návštěvníky čekal pořádný výšlap skoro o 400 výškových metrů. Čs. ústřední železniční rada na svém jarním zasedání v roce 1935 projednala návrh člena rady Otty Weissbergera, aby ministerstvo usilovalo o zřízení kabinové lanové dráhy od špičáckého železničního tunelu na Pancíř. V podrobném zdůvodnění žádosti je zmíněna frekvence vykazovaná stanicemi Špičák a Hojsova Stráž a to 75 000 osob ročně, frekvence pěších příchozích a motoristů byla odhadnuta na 25 000 osob. Na jaře 1936 na základě podnětu od ředitele městských úřadů v Klatovech byl vypracován první předběžný projekt lanovky. Jak se můžeme v úvodu projektu dočíst: Dle iniciativního návrhu ředitele F. Alberta z Klatov vypracovala ochotně fa. Fr. Wiesner v Chrudimi. Wiesnerova strojírna měla již za sebou úspěšnou stavbu kabinové lanovky na Černou horu v Krkonoších a Ještěd nad Libercem. Zároveň se jí rozbíhaly práce na stavbě lanovky na Lomnických štít. Strojírna tedy iniciativně předložila dvě varianty projektu:
Alespoň teoreticky byla zvažována varianta přímo z městysu Železná Ruda, ale pro četné technické a administrativní problémy byla rychle zamítnuta. Obě hlavní varianty byly ještě znovu rozpracovány, dokonce byl vypracován i jízdní řád lanové dráhy tak, aby navazoval na vlaky na trati Železná Ruda – Plzeň. Jízdní doba na lanové dráze se předpokládala 8 minut, při níž kabiny překonaly převýšení 360 metrů. Pak však bohužel projekt zamířil do ztracena. Další podrobnosti o něm skrývá Okresní archiv v Klatovech.
Lanové dráhy se Pancíř dočkal až po válce. V roce 1963 byl vypracován projekt dvoustupňové jednosedačkové lanové dráhy, o rok později začaly stavební práce a koncem roku 1970 byl zahájen zkušební provoz.
Výrobcem lanovky byl národní podnik Transporta Chrudim, pokračovatel tradice po firmě Františka Wiesnera.
Zdroj: Miroslav Klas - www.spvd.cz